Městys Hustopeče nad Bečvou
Hustopeče
nad Bečvou

Historie

Hustopeče nad BečvouMěstys Hustopeče nad Bečvou leží v nejvýchodnějším výběžku Olomouckého kraje, na půli cesty mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím, na pravém břehu řeky Bečvy v nadmořské výšce 275 m. Městys se skládá ze čtyř částí, Poruby , Vysoké , Hranických Louček a Hustopeč nad Bečvou. Trvale zde žije 1740 obyvatel. První písemná zmínka o městysu pochází z roku 1201.

O původu názvu Hustopeče koluje několik pověstí. Uveďme alespoň některé z nich. Jedna z nejvíce rozšířených pověstí vypráví, že majitel pozemků, které byly porostlé hustými lesy s četnými močály si na koni objížděl svůj nově nabytý majetek. Vtom uviděl mezi stromy v lese kouř. Poslal tedy sluhu, aby zjistil příčinu. Ten se vrátil a oznamoval : "Hus to peče". Od toho prý povstalo jméno nového panského sídla a kolem něho založené osady. Jiná pověst ale vypráví něco jiného. Jméno prý povstalo od řeky Bečvy, která se často rozvodnila a lidé říkávali, že hučí, nebo husto bečí. Některé pověsti odvozují název od starého zbahnělého řečiště Bečvy "husté Bečvy". Další pověst připomíná, že Bečva měla právě u Hustopeč příležitost k neustálému měnění svého toku a k vytváření nových a nových ramen. Z toho je odvozeno Hustopeče - Ustopeče - U sto Bečev.

Do našeho městyse se nejsnadněji dostanete po silnici první třídy I/35 E442 a železnici. Železniční stanice Hustopeče nad Bečvou leží na trati Českých drah čís. 280. Do městyse jezdí také několik autobusových linek ze tří nejbližších velkých měst, Hranic na Moravě, Nového Jičína a Valašského Meziříčí.

Hustopeče - TvrzHustopeče jsou velmi staré, takže nelze s určitostí určit kdy byly založeny. Přestože první historicky doložená zmínka je z roku 1201, kdy je zapsáno jméno statku hustopečského, leží kořeny Hustopeč mnohem dále v minulosti. Nejstarší lidé, kteří zabloudili do oblasti Hustopeč byli zřejmě pravěcí lovci ze starší doby kamenné - paleolitu. Jejich tábořiště bylo objeveno pod Velkou Kobylankou u Hranic. Lovci z hranického tábořiště se jistě pohybovali v širším okruhu, zejména podél Bečvy. Tato domněnka je ještě více opodstatněná, jestliže je známo, že se v okolí Hustopeč a Poruby nachází pazourek, ze kterého si pravěcí lidé vyráběli své nástroje. Nejstarším dokladem o pobytu lidí na území dnešních Hustopeč je archeologický název z roku 1946. Při stavbě zdejší školy byly objeveny stopy sídliště nejstarších zemědělců z počátku mladší doby kamenné - neolitu, z období tzv. kultury volutové. Tato kultura dostala název podle výzdoby v podobě volut - závitnic. Našly se zde zlomky nádob a kusy mazanice - hliněné omítky stěn tehdejších chat. Další stopy osídlení nejbližšího okolí patří do pozdní doby kamenné - eneolitu. Na sklonku tohoto období se zde usadili lidé kultury šňůrové.( zdobili své nádoby ornamentem, vytlačovaným zkroucenou šňůrkou). V roce 1890 objevil známý moravský badatel dr.Fr.Přikryl pět velkých mohyl - hrobů těchto pradávných zemědělců a pastevců v lese Doubravě. Protože obdobné archeologické Hustopečenálezy jako v Hustopečích jsou známy i z dalších míst, dá se hovořit o poměrně souvislém osídlení krajiny kolem toku řeky Bečvy. Ze slovanské mladší doby hradištní je nejvýznamější nález mincí a zlomků stříbra na Strážném u Kelče, který časově patří do počátku 11.století našeho letopočtu. Tento nález je dokladem o životě v tomto prostoru těsně před dobou, z níž přicházejí první písemné zmínky o našem kraji. Karavany kupců přecházely zde přes brody Bečvy již v době, kdy se rozprostíral na místě Valašského Meziříčí a Hranic pouze prales. Hustopeče se nacházely na staré kupecké cestě, která vedla přes starobylou Kelč na Jičín, kolem Hukvaldů na Místek a pokračovala dále do Polska. Krajina mezi vnitřní Moravou a Polskem byla v té době porostlá hustými lesy a močály a tudíž velice řídce osídlená. Vedlo zde pouze několik kupeckých stezek, mezi nimi také cesta k Jičínu. Dodnes se ji říká "Hučnice", což znamená hlučnou obchodní cestu. Tato cesta byla v minulosti chráněna dřevěnými hradisky - strážisky, z nichž si strážcové, v případě nebezpečí, dávali znamení- v noci ohněm, ve dne kouřem. V té době byly již osídleny i Hustopeče, které ležely při brodě přes Bečvu. Byla to nepochybně osada malá. Strategická poloha přispívala k rozvoji a rozšiřování Hustopeč. Velký vliv na zdejší krajinu měl tatarský vpád v roce 1241. Jméno majitele zdejšího statku je známo až z roku 1249 a byl jím Vilém z Hustopeč. Správná historická data jsou ovšem zaznamenaná až od roku 1349.Od té doby jsou totiž zapsána jména jejich majitelů v zemských deskách. Historie Hustopeč je velice zajímavá . Můžeme si ji připomenout pohlédnutím na kostel a zámek, který ač v ne příliš dobrém stavu zůstává připomínkou dob minulých.

Hustopeče - školaV roce 1397 se Hustopeče staly městysem, v té době byly majetkem pánů z Kravař, od konce 15. století do poloviny 17. století patřilo Žerotínům a v letech 1693 až 1763 náleželo Podstatským z Prusinovic. Poslední pán toho rodu, Jan Nepomuk Podstatský, který dal obnovit zdejší kostel, roku 1717 vyhořelý, dal postavit hřbitovní zeď se 14 sochami. První školní budova byla v Hustopečích postavena v roce 1690. Předtím tu v 16. století (podle Vlastivědy moravské) stávala škola bratrská, která vzala za své po vypuzení Bratří v době pobělohorské. V obci fungovaly již od roku 1878 Občanská záložna, od roku 1899 Spořitelní a záloženský spolek. Elektrifikace byla provedena v roce 1926. V letech 1929 až 1931 proběhlo v Hustopečích odvodnění a v letech 1932 až 1933 následovalo budování kanalizace. V obci je od roku ... pošta. První vlak projel přes obec v roce 1884. Spolková činnost v obci byla bohatá. V roce 1868 byla založena Občanská beseda, v roce 1882 vznikl Sbor dobrovolných hasičů, v témže roce byl založen také čtenářsko-pěvecký spolek Omladina, v roce 1884 vzniklo Společenstvo živnostníků, v roce 1898 byla založena tělocvičná jednota Sokol a v roce 1898 založena Dívčí Družina. V roce 1901 byl založen místní odbor Ústřední Matice školské, v roce 1908 Okrašlovací spolek, v roce 1919 Tělocvičná jednota Orel, v roce 1920 vzniklo sdružení domkařů Domovina a v roce 1924 byla založena Otčina. V roce 1900 zde žilo 1162 obyvatel, z toho 24 Němců. Byly zde čtyři hospody, šest průmyslových výroben papučí. V roce 1930 v obci fungovalo 34 živností, parní pila, valcha a jeden mlýn.

 

Chytrý městys

Rezervační systém

Rezervační systém

Sbírka práv. předpisů

Sbírka právních předpisů obcí

Kalendář odpady

Listopad 2024
Po Út St Čt So Ne
28 29 30
31 1 2 3
4 5 6
7 8 9
10
11 12 13
14 15 16 17
18 19 20
21 22 23
24
25 26 27
28 29 30 1
Kalendář svozu odpadu

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Hustopečské heraldické galerie

Virtuální prohlídka

městyse
Virtuální prohlídka

Vodní toky

Aktuální stav vodní hladiny

OSA

Oćhranný svaz autorský