Hranické Loučky

Místní část Hranické Loučky leží 3 km severozápadně od Hustopeč nad Bečvou na málo úrodném táhlém hřbetě posledních karpatských výběžků v nadmořské výšce 365 metrů na rozvodí Černého a Baltského moře. Katastrální rozloha je 365 ha. Do roku 1964 se nazývaly Kozí Loučky.

Obec založil benediktinský mnich Jurik z Rajhradu. Nejstarší zpráva o obci je z roku 1201 ve falzu ze 14. století. Název obce je odvozen od louček, určených pro pastvu koz. Po celou dobu středověku obec patřila k hranickému panství. Byla přiškolena do Heřmanic a přifařena do Špiček. Obec měla dědičnou rychtu. V roce 1569 zde žilo 14 obyvatel, v roce 1830 176 obyvatel ve 24 domech, v roce 1880 ve 27 domech 20 Čechů a 141 Němců. V roce 1930 zde žilo 46 Čechů a 117 Němců, v roce 1950 ve 30 domech 135 Čechů. V roce 1991 zde žilo 69 obyvatel ve 14 domech s 20 byty a 16 domech. V roce 1909 tu byla otevřena vlastní školní expozitura. Poštou patřila zprvu do Bělotína, roku 1900 do Polomi, roku 1934 do Milotic. Dopravní spojení zajišťovala železniční stanice v Miloticích nebo v Polomu. V roce 1930 byl v obci hostinec, sedlář, kolář a stolař. Několik českých dělníků pracovalo v blízké továrně družstva Hosporář v Miloticích n. B. Místní německá škola byla v roce 1919 zavřena a v roce 1922 opět otevřena pro německé děti z Kozích Louček a Heřmanic. České děti, kterých bylo v té době 11 (německých 14), chodily do české školy v Heřmanicích. Na samotě stál ještě v roce 1930 starobylý větrný mlýn. Půda nebyla odvodněna, nebyla provedena ani pozemková reforma. V obci pracoval odbor Národní jednoty v Heřmanicích, organizace republikánské strany, německý Hasičský spolek od roku 1931, včelařský spolek a německý svaz zemědělců od roku 1910. Ves, obývaná dvěma národnostmi, se nacházela na předělu, na česko-německých národnostních hranicích. V letech 1938 až 1945 byly připojeny k Německu u landrátu Nový Jičín. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. V roce 1964 byla vesnice sloučena se Špičkami, od roku 1983 pak s Hustopečemi nad Bečvou.