Městys Hustopeče nad Bečvou
Hustopeče
nad Bečvou

Historie

Farní kostel Povýšení sv. Kříže

je situována stavba od východu k západu, jedná se o budovu jednolodní v renesančním stylu. Vnitřní prostora je prosvětlená velkými okny, mezi nimiž jsou opěrné pilíře, na nichž je ukotvená válena klenba s výsečemi. V oknech jsou vitráže obsahující národní světce vyjma pravého okna v presbyteriu, kde jsou zobrazení patronové rodu Baillou. Hlavní vstup do kostela je pod věží, která stojí na západní straně chrámu, je opatřen renesančním portálem z pískovce. Na severní straně nad sakristií je umístěna šlechtická oratoř. Naproti oratoři se nachází dřevěná vyřezávána kazatelna z pol.18.stol. tumba je nesena andělem na níž jsou znázornění významní církevní činitele např. sv. Augustin, sv. Řehoř veliký, atd. nad kazatelnou se nachází stříška se sochou Panny Marie obklopenou anděly a evangelisty, na horní stříšce je znázorněn Vítězný Zmrtvýchvstalý Kristus. Naproti kazatelny je umístěna křtitelnice z roku 1832 ozdobena výjevem křtu Ježíše Krista v Jordánu. V kostele se nacházejí tři oltáře, hlavní oltář z kararského mramoru z roku 1900 s oltářním obrazem znázorňující nalezení sv. Kříže a nehradil tak původní dřevěný oltář z 18. stol.   A 2 boční oltáře, vlevo od hlavní oltáře k uctění sv. Josefa a vpravo od hlavního oltáře ke cti Panny Marie Lurdské. Pod dvojitým kurem je umístěna socha piety. Na věži, je umístěno celkem 5 zvonů, s nichž nejstarší je z pol. 18. stol. zasvěcen sv. Janu Křtiteli – dar od Julia Alexandra Podstatzkého z Prusinovic.

 

Hrobka ve farním  kostele

       Dne 3. července 2008 došlo při úpravách presbyteria v kostele Povýšení sv. Kříže také k otevření Žerotínské hrobky. Která byla naposledy otevřena před více jak sto lety, při stavbě nového hlavního oltáře z kararského mramoru v roce 1900, který nahradil původní dřevěný oltář. Vstup do prostoru hrobky se nachází v presbyteriu před hlavním oltářem zdejšího chrámu. Uzavřen je kamennou deskou. Po několika schodech vstoupíme do prostoru samotné hrobky. Uprostřed prostoru hrobky nás upoutá cihlový pilíř podpírající jednoduchou válenou klenbu, který byl dodatečně vestavěný do hrobky r. 1900. Protože vznikly obavy, aby se hrobka nezřítila pod tíhou nově stavěného mramorového oltáře. Za cihlovým pilířem z východní strany se v klenutém stropě hrobky nachází odvětrávací kanál. V úpatí severní a jižní obvodové stěny hrobky uvidíme kapsy po konstrukčních trámech dřevěné podlahy, jejíž zbytky se nacházejí v celém prostoru hrobky. Na vnějších stěnách hrobky vidíme nápisy z dřívějších prohlídek. Pravděpodobně nejstarším je německý, který nenese žádnou dataci. Z roku 1866 najdeme nápisy na stěně schodiště i hrobky. Dále na severní straně vidíme nápis z r. 1900, kdy se zde zvěčnil zednický mistr a jeho pomocník při stavbě podpěrného pilíře. A tehdejší kostelník pan Severin Frydrych v tomtéž roce.

 

Hřbitov u farního kostela

Na severní straně hrobky, se nachází ostatky. Mezi kostmi byly vidět zbytky ztrouchnivělého dřeva  rakve, do níž kosti uložili na konci 18. století. A u jižní stěny ležely části kosti. Podle dochovaných písemných pramenů známe identitu osob zde pohřbených. Jedná se o Viktorína ze Žerotína, za něhož byl zdejší chrám přestavěn v luteránskou modlitebnu. Hustopečský kostel je ukázkou renesančního stavitelství na Moravě. - Obdobu má v bývalém českobratrském sboru v Lipníku nad Bečvou. Vystavěného nákladem tehdejších majitelů Petra Voka z Rožmberka a jeho ženy Kateřiny z Ludanic roku 1590. - V nové modlitebně si nechává Viktorín ze Žerotína zbudovat hrobku neboť jako fundátor a zakladatel chrámu si přeje zde spočinout. Chrám je dostavěn roku 1611 na což nás upozorňuje letopočet na věži kostela. V tomto roce pan Viktorín ze Žerotína zemřel a byl pohřben v cínové rakvi do hrobky. Na této rakvi byl umístěn český nápis: „ Léta Páně 1611 dne 11. Septembris mezi 6. a 7. hodinou na půl Horologia před večerem zavolán jest od Boha z tohoto světa na zdejším zámku Hustopečském urozený pán pan Viktorín ze Žerotína na Hustopečích, Kantorově a Tylovicích, jeho milosti arciknížete rakouského Maxmiliana komorník, pán dědičný a fundator tohoto kostela hustopečského, majíc věku svého 41 let, 8 neděl a 1 den. Jehožto tělo v této truhle jest křesťansky položeno, duše jeho pak v radosti odpočívá a veselosti, radujíc se s Pánem Kristem vždycky i na věky amen.“ Roku 1796 na popud nové vrchnosti Pagatsche z Paburgu byly ostatky pana Viktorína přeložený do nové dřevěné rakve a cínová rakev byla vyňata a prodána v dražbě, kterou zakoupil zdejší farář Ondřej Popp za 240 zlatých a 12 krejcarů. Ten z ní nechal zhotovit svícny pro kostel. Náhrobní kámen pana Viktorína, který stával na severní straně věže kostela, byl zazděn r. 1851. Zda hrobka byla použita pro jiné členy rodu Žerotínů nelze s určitostí říci, protože historické prameny mlčí, ale hrobka mohla, také posloužit bratru pana Viktorína, Vilému Frydrychovi. Vilém byl účasten vzpoury proti císaři a zaplatil za účast v ní svými statky. Protože v květnu 1622 již není mezi živými, konfiskační protokol z roku 1624 určil statek Hustopeče, vdově po Vilémovi.
Viktorín ze Žerotína se narodil v červenci 1570 Karlu ze Žerotína a jeho druhé ženě Johance Černčické z Kácova. Vzdělání si doplnil při kavalírské cestě po Itálii. V srpnu r. 1591 se setkáváme s Viktorínem, baronem ze Žerotína v Římě. A to ve společnosti Štěpána mladšího Bruntálského z Vrbna, vlastní Helfštýn s Lipníkem a jinými moravskými šlechtici. Viktorín byl ve službách arciknížete Maxmiliána, mladší bratr císaře Rudolfa, voleného krále polského. Je u něho v čestné funkci kráječe a komorníka jak dokazují záznamy z let 1588 a 1593. Po smrti svého otce se zve Viktorín pánem na Starém Jičíně, Holešově a Hustopečích. Holešov prodává r. 1604. Je aktivně účasten na zemské stavovské vládě a je nejvyšším písařem moravským a aktivním účastníkem zemských soudů. Neměl ale pevného zdraví a brzy umírá ve věku 41 let. Poněvadž, neměl mužského dědice, získává Hustopeče jeho dcera Johanka Emilíe. Byla bohatou a krásnou nevěstou. Měla 400 000 dukátů věna. Johanka Emílie si v lednu 1615 vzala za manžela jednoho z největších politiků té doby Adama mladšího z Valdštejna nejvyššího hofmistra a purkrabího království českého. Zděděný statek prodává svému strýci bratru Viktorínovu Vilému Frydrychovi.
Dalšími pohřbenými v hrobce kostela jsou členové rodiny Podstatzkých z Prussinowitz. Jedná se o tři členy této rodiny, která vlastní hustopečské panství od konce 17. století do roku 1765.Nejvyznamější člen této rodiny, který vtiskl našemu městečku barokní tvář je pohřben před hlavním vstupem do chrámu. Také rodina rytířů Pagatschu z Paburgu pohřbila ve zdejším kostele tři své členy. Tyto informace nám podávají záznamy v matričních knihách zemřelých.
Dnes už nezjistíme, čí jsou přesně pozůstatky nalezené v hrobce kostela. Můžeme jen konstatovat, že prostory pod presbyteriem poskytly své místo k poslednímu odpočinku několika šlechtickým rodinám. V lodi chrámu Povýšení sv. Kříže se nacházejí podle archivního materiálu, také kněžské hroby.

            Kosti nalezené v hrobce byly uloženy do nové dubové rakve. Do hrobky se přidaly pamětní listy a hrobka byla po pietním aktu dne 16. července 2008 opět uzavřena původní kamennou deskou.

Chytrý městys

Rezervační systém

Rezervační systém

Sbírka práv. předpisů

Sbírka právních předpisů obcí

Kalendář odpady

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
26 27 28
29 1 2
3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13
14 15 16
17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27
28 29 30
31

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Hustopečské heraldické galerie

Virtuální prohlídka

městyse
Virtuální prohlídka

Vodní toky

Aktuální stav vodní hladiny

OSA

Oćhranný svaz autorský