Český rybářský svaz - MO Hustopeče n.B.

Tradice lovu ryb na Hustopečsku a okolí je velmi stará, že ani nelze blíže doložit, kdy vznikla. Bohatě zarybněná řeka Bečva a krajina s nesčetnými tůněmi a rybníky, jimiž byly Hustopeče v dávných dobách obklopeny, vytvářela od nepaměti pro lov ryb ty nejlepší předpoklady. Ve středověku bylo rybářské právo výhradně privilegiem šlechty. Feudální pán neměl však o bohatství řeky Bečvy žádný velký zájem, protože měl dostatek rybníků a těžko z nich ryby odprodával. A tak řeku nikdo nehlídal a bez ohledu na právo rybolovu si lovil ryby, kdo chtěl, i když jsou doklady o krutých trestech za vodní pych: utětí ruky a dokonce i trest smrti. Později náleželo právo rybolovu obci. Ta je pronajímala jednotlivcům a nakonec rybářským družstvům. V roce 1900 se několik zájemců o rybaření rozhodlo založit rybářský spolek s názvem Rybářské družstvo v Hustopečích nad Bečvou. O jeho založení a prvních létech života se bohužel nedochovaly žádné písemné doklady. Podle pamětníků je však známo, že prvním předsedou byl Antonín Frydrych (od Kříže - z městečka) a hospodářem Karel Vacula. Pravidelné zápisy o schůzích rybářského spolku jsou uvedeny od roku 1920. Německá okupace činnost rybářů ochromila a poslední společné lovy byly uskutečněny v roce 1941. Rok 1945 zastihl naše členy připraveny na novou cestu a obnovu spolkového rybaření v Hustopečích nad Bečvou. Hranice revíru rybářského okrsku byla nově stanovena od vtoku potoka Mřenka – Jasénka do Bečvy až po jez mlýna v Černotíně. A tento rozsah revíru je platný do dnešních dnů. V poválečném období se velmi necitelně změnily podmínky pro život ryb a všech vodních živočichů a tato skutečnost postihla i řeku Bečvu.
V šedesátých letech začínají nové dějiny rybářské organizace. Od roku 1961 zahajuje těžbu štěrku v našem povodí n. p. Štěrkopískovny Olomouc. Nejdříve pouze v korytě řeky a od roku 1962 i na pozemcích katastrů obcí Hustopeče n. B. a Milotice n. B. Takto vznikají nové vodní plochy, které začíná naše organizace obhospodařovat. Dne 9. 5. 1965 zahajuje MO rybolov na prvním takto vzniklém štěrkopískovišti – jezeře č. I – prvními veřejnými závody v lovu ryb udicí. Od 1. 1. 1975 však končí samostatnost MO a rybáři jsou nedobrovolně převedení do systému krajského hospodaření a rybaření v rámci Severomoravského kraje.
Zásadních změn ve společnosti po roce 1989 využívá i místní organizace rybářů v Hustopečích nad Bečvou a po delším jednání s Výborem územního svazu v Ostravě se od 1. 1. 1992 stává samostatně hospodařící. Od tohoto data na revíru Bečva 5A platí pouze povolenky vydané MO ČRS Hustopeče n. B. Revír Bečva 5 – řeka zůstává v územním hospodaření. Změna statutu organizace přináší spoustu nových starostí a problémů, které však stávající funkcionáři zvládají ke spokojenosti všech poctivých členů. Že život vždy přináší i těžkosti potvrdila léta 1996 a 1997, kdy na řece Bečvě došlo k povodním mimořádné velikosti. Zvláště pak ta v červenci 1997 byla v rozsahu, jaký ani pamětníci nepamatují, odborníci ji označili jako „stoletou vodu“. Vody protrhly ochranné hráze, jezera byla zanesena vším možným a většina rybí obsádky byla odplavena. I v těchto těžkých chvílích se projevila organizační schopnost bývalého hospodáře Miroslava Kaluska, který dokázal zaktivizovat sponzory i členy MO k tomu, že neuvěřitelné se stalo skutkem. Hráze v krátké době byly obnoveny a jezera opět mohla sloužit sportovnímu rybaření i rekreačnímu vyžití široké veřejností.
Nový výbor MO, který začal od roku 2000 pracovat pod vedením Ing. Stanislava Pernického, však nemohl složit ruce do klína a věnovat se pouze rybaření. Celá řada důležitých úkolů čekala na neodkladné vyřešení. Zvláště pak obnova rybí obsádky po povodních. K výčtu dalších rozsáhlých akcí je třeba přidat vybudování rekreační „Rybářské chaty“ na jezeru č. 3, celkovou rekonstrukci a vybudování hospodářské budovy a klubovny z bývalého mlýna, odbahnění rybochovných zařízení Retenční nádrže, Altéře, Dolního rybníka a Bahňáku. Údržba celého revíru Bečva 5A o rozloze 72 ha, vybudování opěrné zídky na Altéři a nového chovného rybníčku „Malý Altéř“, oprava hráze mezi jezery 4 a 5 poškozené bobry, dokončení oplocení celého areálu MO, oprava brány s vyasfaltováním vjezdu do objektu, stovek odpracovaných brigádnických hodin ve prospěch městysu Hustopeče nad Bečvou a napravení celé řady dalších problémů nedořešených z minulosti je jen krátkým výčtem úspěšných akcí, které svědčí o obrovském kusu poctivé práce ve prospěch spolkového rybaření v Hustopečích nad Bečvou.
Nádherný a vyhlášený rybářský revíru, ale i samotný městys Hustopeče nad Bečvou se dostal do povědomí nejen v blízkém okolí, ale i po celé České republice a také v zahraničí. To vše i díky každoročnímu pravidelnému pořádání celostátního mezinárodního závodu v lovu ryb přívlači s názvem „Hustopečský pohár“. Organizování závodů celostátních lig v této disciplíně, účastí sportovních družstvech (pro rok 2007 jedno v I. a dvě družstva ve II. lize) v těchto soutěžích a účasti našich závodníků na Mistrovství ČR nebo organizací tradičních rybářských závodů na začátku rybolovné sezóny zvyšuje renomé nejen MO ČRS, ale i samotného městyse Hustopeče nad Bečvou. Vždyť revír patří k nejatraktivnějším v širokém okolí i díky výbornému zarybnění a mimořádným úlovkům kapitálních ryb. Mnohé se vykonalo, ale mnoho práce ještě čeká všech 460 členů dospělých, mládeže i dětí pro ještě úspěšnější rozvoj spolkového rybaření v Hustopečích a v Miloticích nad Bečvou.
Smyslem ani cílem tohoto článku není vyjmenovat veškeré úspěchy, kterých především za posledních sedm let rybářská organizace dosáhla, ale podat základní informace o ní, jako o jednom z nejvýznamnějších spolků v městysu Hustopeče nad Bečvou.

Pro podrobnější informace o veškerém spolkovém životě místní organizace ČRS v Hustopečích nad Bečvou odkazujeme čtenáře na www.crs-hustopece-nb.wz.cz

Za MO ČRS Hustopeče nad Bečvou
Mgr. Jaroslav Bečák