Myslivecké sdružení Pobečví
Tak jako obec Hustopeče nad Bečvou oslavuje v tomto roce 2001 své velké jubileum 800 let od první písemné zmínky, tak i myslivost v Hustopečích n.B. má své malé jubileum a to 80 let od založení honební společnosti. Není sporu o tom, že na katastru obce byl lov a myslivost provozovány od nepaměti. Z počátku byl u nás lov výsadním právem panovníka. Ve středověku bylo toto právo postupováno šlechtě a teprve později i jiným stavům (honitby - panské, selské). První písemná zmínka o existující honební společnosti v Hustopečích nad Bečvou se nachází v obecní kronice a je datována rokem 1921. Členy byli Robert Zemánek (z Dílců -bývalý starosta), Antonín Vrtílek, František Pivoda - rolník a Arnošt Dadák z Milotic n.B. (majitel družstva a továrník). Podle kronikáře Fr. Stuchlíka existovala honební společnost v období let 1921 - 1930 jako "tichá". S postupem času se honební společnost rozrůstala o další členy a tak již v roce 1950 měla 10 členů. Předsedou byl Ludvík Kuběna - rolník, jednatelem a pokladníkem byl Karel Rábe, hospodářem R. Šindelek, a dalšími členy Antonín Vrtílek, Josef Pivoda - rolník, Antonín Frydrych - rolník, Josef Frank (důchodce), František Zemánek, František Bartošík - rolník a Miroslav Skoumal. Celková výměra honebního katastru byla včetně bývalých pozemků panství barona Baillou 1 180 ha. O tom jak si honební společnost vedla v roce 1950, svědčí kronikářem zaznamenané výsledky: 249 zajíců, 10 divokých králíků, 132 koroptve, 43 bažanti, 50 divokých kachen, 2 sluky, 1 jestřáb, 2 krahujci, 15 káně lesní a rousná, 12 vran šedivek, 15 strak, 5 sojek, 8 volavek, 6 srnců, 2 srnčata, 1 liška, 2 tchoři, 10 lasic, 2 veverky, 5 pytlačících psů, 10 pytlačících koček a 15 ks ondater. Nejvíce zajíců bývá na Lhotsku, Dílcích, na Hané a na Bušlíně, koroptví a bažantů na Dolním, za Oborou, a ve Vrbí (u Bečvy). V roce 1951 věnovala honební společnost mateřské škole 1 000 Kč a škole dva nové psací stoly po 5 000 Kč a 300 Kč za sebrané žaludy. Pro zajímavost uvádím, že roční nájemné z honitby činilo v letech 1930 - 1950 4 020 Kč. Velká část nájemného byla zaplacena z dodávek, kdy honební společnost musela povinně odvádět 60% zastřelené užitkové zvěře hospodářskému družstvu nebo na jatky. Při povinné dodávce se platilo v roce 1950 za 1 kg zajíce 17,50 Kčs. Pro zlepšení podmínek pro zvěř bylo v tomto roce vysazeno na pozemcích na pravém břehu Bečvy (při Kladrubské hranici) 550 ks borovic a 150 ks topolů. Politické poměry v roce 1951 donutily větší rolníky odevzdat lovecké zbraně a vystoupit z honební společnosti. Na konci roku 1951 zbyli z honební společnosti jen 3 členové. Jak docházelo ke slučování obcí tak docházelo i ke slučování honiteb. Vznikaly myslivecké jednoty, které sdružovaly několik honiteb. V roce 1956 byla sloučena honitba Poruba, Vysoká a Hustopeče, čímž celková rozloha revíru vzrostla na 1 520 ha. V důsledku nešetrného zcelování pozemků do obrovských honů dochází ke značnému úbytku koroptví a křepelek, které se zde tak hojně vyskytovaly. Naopak s výstavbou rybničních soustav v letech 1954 - 56 dochází k nárůstu stavů divokých kachen. V druhé polovině 60. let v důsledku nebezpečné nákazy myxomatózy prakticky vymizel divoký králík, který byl do té doby rozšířen po celé honitbě. Od roku 1970 dochází k nárůstu stavu drobné zvěře jako je zajíc, bažant, ale i srnčí. Začíná se u nás ukazovat i zvěř jelení a přechází i zvěř černá. V roce 1970 bylo uloveno 350 zajíců, 250 bažantů, 20 ks zvěře srnčí. Králíci a koroptve téměř vymizeli. Ze škodné byly uloveny 3 lišky. Značný nárůst drobné zvěře nastává od roku 1971 do roku 1979, kdy roční odlov dosahuje 700 ks bažantů, 380 - 450 ks zajíců a 30 - 40 ks zvěře srnčí. Avšak od roku 1979 dochází ke značnému poklesu stavů drobné zvěře, že je odlov příkazem ONV Přerov značně omezen a u některých druhů zvěře i zastaven. Například odlov zajíce poklesl v roce 1979 na pouhých 50 ks a bažanta na 150 ks. V roce 1974 je vybudována první bažantí odchovna s líhní v okrese Přerov. Tato líheň byla umístěna u našeho člena p. Františka Rušara, který začal líhnout první bažantí kuřata. Od zemědělského družstva je odkoupena drůbeží odchovna v Porubě a přebudována na odchov bažantů s kmenovým stavem 250 - 350 bažantích slepic a 25 - 30 bažantích kohoutů. V roce 1985 končí líhnutí bažantích kuřat a začínají se líhnout a odchovávat divoké kachny. Kmenové stádo 350 divokých kachen bylo chováno na rybníku Křivoš v Hustopečích nad Bečvou. V Porubě se líhly divoké kachny od roku 1986 do roku 1991. Pro informaci uvádím, že v roce 1986 bylo vylíhnuto 5 000 ks káčat. Nejvyšší líhnutí bylo v roce 1990 a to 13 760 ks káčat. Odchov divokých kachen se jeví jako velmi efektivní. Ročně je vysazováno 700 - 1 000 káčat na rybníky a vodní plochy v okolí obce. Můžeme konstatovat, že v důsledku dlouhodobého vysazování a soustavné péče šly početní stavy divokých kachen nahoru. Průměrný roční odlov činil asi 80 % z vypouštěného množství. V současné době Myslivecké sdružení "Pobečví" Hustopeče nad Bečvou hospodaří na honební ploše o celkové výměře 1 528 ha a k dnešnímu dni má 38 členů. Hlavní náplní je péče o zvěř, její chov, ochrana zušlechťování a lov. Veškeré úsilí je orientováno na vytvoření co nejlepších podmínek pro zvěř. Jedná se o zajišťování krmení pro v zimě strádající zvěř, vysazování remízků v krajině, výstavba přikrmovacích zařízení, každoroční kladení vakcín ke tlumení vztekliny u lišek, odčervování srnčí zvěře při zimním přikrmování, tlumení značně přemnožené škodné a provádění chovatelských odlovů u užitkové zvěře. V roce 2000 bylo uloveno 13 srnců, 5 srn, 7 srnčat, 5 divočáků, 3 zajíci, l bažant, 700 kachen, 15 kun skalních, 16 volavek, 6 lišek a 25 liščat. Z uvedeného vyplývá, že bylo uloveno více lišek než bažantů a zajíců dohromady. Částečně je to způsobeno stále ještě nedobrými podmínkami pro drobnou zvěř a příliš vysokým stavem škodné zvěře - lišek, kun, jezevců, pytlačících koček a psů. Velké ztráty způsobuje také doprava a to železniční, ale hlavně osobní a nákladní automobilová doprava na silnicích. Vždyť kolik nacházejí myslivci přejetých zajíců či sražených kusů srnčí zvěře v okolí silnic. V poslední době se také rozmáhá starý nešvar pytláctví. Dnes už ale pytláci neloví z hladu či vášně, ale čistě z komerčního zájmu. Kolik kusů upytlačené zvěře bez veterinární prohlídky končí na stolech nepoctivých restaurací. Pytláci dnes loví ve skupinách za pomoci nejmodernější techniky z oken svých terénních automobilů. Takovému člověku je úplně jedno, že se jedná o kus určený k chovu. On potřebuje jen kilogramy masa bez ohledu na chovnou hodnotu. O etice myslivosti nemůže být ani řeči. V těchto případech jsou myslivci bezradní. Vždyť každý poctivý myslivec ví, kolik stojí námahy a času péče o zvěř a práce v honitbě, než vezme zbraň a jde na lov. Lov, to je zakončení celoročního úsilí, práce a starostí o zvěř. Na tomto místě je třeba se zmínit také o loveckých úspěších našich členů při lovu trofejové zvěře. Že jsme i na tomto poli úspěšní, svědčí četná uznání a medaile dosažené za trofeje: Zvěř srnčí - 3 bronzové medaile - lovci ing. Hajda Jan, Pekárek Jar., Pavlík Jos. Pravděpodobně nejsilnější předvedená srnčí trofej je od pana Karla Jambora. Tato trofej obdržela na mezinárodní myslivecké výstavě v Lysé nad Labem 115 bodů a stříbrnou medaili. U zvěře černé je třeba zmínit, že tato se v Hustopečích vyskytuje až od poloviny 70. let. První úlovek divočáka patří Robertu Biskupovi, kterého ulovil za pomoci svého tchána a velkého přítele myslivosti Fr. Kremla. Prozatím největší divočák byl uloven v roce 1985 a to Karlem Jamborem. Tento kus vážil po vyvržení 120 kg a věk byl odhadnut na tři roky. Zvěř jelení, která bývá nazývána též zvěří královskou, se v Hustopečích n. B. nacházela jen velice zřídka. Co to bylo slávy, když 7.8.1977 ulovil přítel Karel Jambor nepravidelného desateráka vážícího po vyvržení 120 kg. V témže roce, jen o dva dny později, ulovil jelena p. Kozlík Ladislav. Že se lov daří i na Vysoké o tom svědčí jelen, kterého ulovil Jiří Šnajdr. Co se týče jelení zvěře, zdá se, že tato se v honitbě vyskytuje poslední dobou stále častěji. V letošním roce 2001 začalo naše myslivecké sdružení s odchovem divokých králíků. Cílem je pokusit se o návrat divokého králíka do volné přírody. Ten se zde v hojné míře vyskytoval, ale do dnešních dnů úplně vymizel. Zda bude naše snaha úspěšná ukáže až čas. Jiné je to se zvěří černou. Ta se v okolí Bečvy usadila pravděpodobně nastálo. O tom svědčí letošní pozorování bachyně se 4 selaty na Pastvisku hospodářem Ladislavem Kozlíkem. K dnešnímu dni pracuje ve prospěch myslivosti v Hustopečích n.B. 38 členů, kteří si zvolili na období 1999 - 2004 výbor o tomto složení: předseda - MVDr. Kalich Miroslav, místopředseda - Ing. Vahala Zdenek, jednatel - Kubečka Bedřich, myslivecký hospodář - Kozlík Ladislav, finanční hospodář - Marečková Michaela, brigádnický referent - Ing. Stoklas Miroslav, členové výboru - Biskup Robert, Haška Slavoj, Burdík Ladislav, revizní komise - ing. Jiříček Václav, ing. Šuba Jiří, Veverka Jiří. Předchůdci těchto členů výboru, kteří se zasloužili o rozvoj myslivosti v Hustopečích nad Bečvou byli předsedové Bartošík František, Kuběna Ludvík, gen. v. v. Dvořák František, Veverka Alois, Jambor Karel, Ing. Hajda Jan, Ing. Šuba Jiří a myslivečtí hospodáři Šindelek Rudolf, Ing. Bureš, Skoumal Miroslav, gen.v.v. Dvořák František, Ing. Pražák Vladimír, Ing. Hajda Jan. Závěrem nezbývá než si přát, aby se naše myslivost dále rozvíjela. Aby pro další generace zůstala zachována pestrost v zastoupení jednotlivých druhů zvěře a stavy udrženy na ekologicky přijatelné úrovni. Mějme na paměti předpis pro cech myslivecký z roku 1731 ve kterém stojí : " Ten kdo chce být skutečným myslivcem musí být mlčenlivý, poctivý, opatrný, rozumný, bdělý, bystrý a neohrožený. Ten kdo rozhoduje o životě a smrti zvěře musí stát mravně vysoko. Je - li myslivec oprávněn zvěř usmrcovat, pak z tohoto práva plynou i povinnosti. Je povinen o zvěř pečovat a chránit ji. Myslivec totiž nechová zvěř proto, aby ji lovil, ale loví ji právě proto, aby ji choval."