Vysoká

Dva kilometry severně od Hustopeč nad Bečvou leží na táhlém hřebenu, který se sklání k údolí potoka Luhy v nadmořské výšce 356 metrů Vysoká. Její katastrální výměra je 474 ha. Obec má ráz horské vesnice s četnými údolními stráněmi.

Vysoká leží na evropském rozvodí Baltského a Černého moře, rozvodí řek Odry a Bečvy. Hranici rozvodí tvoří kaple na návsi, zasvěcená sv. Anně. Z jedné strany střechy stéká voda do Baltského moře a z druhé do moře Černého.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1492. Tehdy Vysoká patřila k Hustopečím, s nimiž měla společnou historii. Místní panský statek, jehož majitelem byl baron Baillou z Hustopeč, byl při pozemkové reformě v roce 1923 z části rozparcelován chalupníkům a domkářům, a to celkem 35 ha pole a 6, 5 ha lesa, který si noví majitelé přepracovali na pole. Budovy statku byly prodány. Ze spolků v obci od roku 1910 působila Omladina, od roku 1923 katolický zemědělský spolek, od roku 1924 Národní jednota a od roku 1942 Hasičský sbor. V roce 1936 byl v obci jeden hostinec a jeden obchod se smíšeným zbožím. V roce 1900 zde žilo 206 lidí ve 43 domech, národnosti české. Usedlosti byly blízko sebe. Počátkem století byl v místě jeden hostinec a obchod se smíšeným zbožím. Do školy chodily počátkem století děti do Heřmanic a do Hustopeč. Vysoká je přiškolena i přifařena do Hustopeč, také nejbližší pošta a železniční stanice je v Hustopečích.

Do roku 1983 byla obec katastrálně i politicky samostatná, od tohoto roku se stala místní částí Hustopeč. Velký kulturní dům se zázemím je pro 200 obyvatel. V obci proběhla plynofikace, stavba vodovodu, nová elektrifikace, telefonizace a terénní úpravy. Zbývá dokončit kanalizaci a postavit čističku odpadních vod.

Symbolika znaku a vlajky obce  V y s o k á

Do r.1784 je datován vznik vesnické pečetě Vysoké (v kulatém pečetním poli postava sv.Vojtěcha s křížem v pravé a biskupskou berlou v levé ruce, opis majuskulou PECZET OBCZE WYSOKE 1784., srov.: J.Lapáček, B.Passinger, Pobečví v proměnách času, Přerov 2005, s.249).

Znaku Vysoké dominuje spojení její někdejší pečetní symboliky (biskupská bela) s prvky, převzatými z hustopečského znaku (kravařská střela a základní barvy znaku). 

ZNAK

V červeno-modře polceném štítě zlatá biskupská berla vyrůstající ze stříbrné převrácené zavinuté střely.

VLAJKA

List tvoří tři svislé pruhy, modrý, červený a bílý v poměru 1:1:1. Uprostřed dvou žerďových pruhů žlutá biskupská berla vyrůstající z bílé převrácené zavinuté střely.

 Heraldik Miroslav J. V. Pavlů