Městys Hustopeče nad Bečvou

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

Podání přiznání k dani z nemovitých věcí

4. Základní informace k životní situaci

Předmětem daně z nemovitých věcí jsou pozemky na území České republiky, evidované v katastru nemovitostí, a zdanitelné stavby a jednotky, nacházející se na území České republiky.

Zdanitelnými stavbami jsou budovy, kterými se rozumí budovy podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), a inženýrské stavby uvedené v příloze zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.

Jednotkami jsou pro účely daně z nemovitých věcí, jak jednotky vymezené podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tak i jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (platného do 31.12.2013).

Předmětem této informace není postup při vyplňování daňového přiznání; ten je podrobně popsán v "Pokynech k vyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí od zdaňovacího období roku 2014", které v tištěné podobě získáte na kterémkoli územním pracovišti finančního úřadu (spolu s tiskopisem daňového přiznání), příp. v elektronické podobě z internetových stránek Finanční správy České republiky.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Přiznání k dani z nemovitých věcí podává poplatník daně.

Je-li poplatníků daně z téže nemovité věci, tj. pozemku, zdanitelné stavby nebo jednotky, více, a podá-li jeden z nich daňové přiznání za celou nemovitou věc, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce, nebo pokud se nejedná o daň za spoluvlastnické podíly podle ustanovení § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí.

Podá-li ve lhůtě do 31.1. zdaňovacího období alespoň jeden ze spoluvlastníků daňové přiznání pouze za svůj spoluvlastnický podíl na pozemku, který není v katastru nemovitostí evidován zjednodušeným způsobem, nebo za spoluvlastnický podíl na zdanitelné stavbě nebo jednotce, má povinnost podat daňové přiznání každý ze spoluvlastníků samostatně. V tomto případě přiznává a platí daň každý spoluvlastník ve výši svého podílu na celkové dani z pozemku, zdanitelné stavby nebo jednotky. Za nepřiznané spoluvlastnické podíly správce daně vyměří daň z moci úřední bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání jednotlivým poplatníkům ve výši jejich spoluvlastnického podílu na dani (§ 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí).

Nepodá-li daňové přiznání žádný z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovité věci a nezvolí-li si společného zmocněnce ani na výzvu správce daně, správce daně jim vyměří daň z moci úřední ve výši odpovídající jejich podílu na nemovité věci bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání (§ 13a odst. 8 zákona o dani z nemovitých věcí).

Poplatníkem daně může být fyzická nebo právnická osoba.

Daň z pozemků:

Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku.

Poplatníkem daně z pozemků je, jde-li o pozemek:

ve vlastnictví České republiky,

organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu,

právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky,

ve svěřenském fondu, tento fond,

v podílovém fondu, tento fond,

ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, tento fond,

zatížený právem stavby, stavebník.

Poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li:

evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,

s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo

převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí České republiky.

Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.

Daň ze staveb a jednotek:

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky.

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je, jde-li o zdanitelnou stavbu nebo jednotku, která je:

ve vlastnictví České republiky,

organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu,

právnická osoba, která má právo užívat tuto zdanitelnou stavbu nebo jednotku na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky,

ve svěřenském fondu, tento fond,

v podílovém fondu, tento fond,

ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, tento fond.

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, jsou-li:

s nimi příslušné hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo

převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí České republiky.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Daňové přiznání, dílčí daňové přiznání, dodatečné daňové přiznání nebo opravné daňové přiznání můžete platně podat pouze na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí České republiky nebo na počítačových tiskových sestavách, které mají obsah i uspořádání údajů zcela totožné s těmito tiskopisy. Součástí podání mohou být i přílohy vyznačené v tiskopisu.

Tiskopis "Přiznání k dani z nemovitých věcí" (vydaný Ministerstvem financí České republiky pod č. MFin 5450 - vzor č. 14) slouží pro podání všech uvedených typů daňových přiznání.

V případě, že poplatník přiznává větší množství nemovitých věcí a uvedený tiskopis svým rozsahem nestačí, je k němu možno doplnit další samostatné listy k dani z pozemků (tiskopis č. MFin 5532 - vzor č. 5), listy k dani ze staveb a jednotek (tiskopis č. MFin 5533 - vzor č. 4), a případně též přílohy k listům pro daň z pozemků (tiskopis č. MFin 5534 - vzor č. 4) a přílohy k listům pro daň ze staveb a jednotek (tiskopis č. MFin 5535 - vzor č. 3).

Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání můžete podat rovněž v elektronické podobě.

Bližší informace a pokyny k tomuto způsobu podání lze získat na internetových stránkách Finanční správy České republiky, kde je také možno vyplnit elektronický formulář a daňové přiznání odeslat ve formě datového souboru elektronickou cestou, anebo je po vyplnění vytisknout a podat běžným způsobem.

Elektronický formulář je vybaven podrobnou nápovědou a automatizovanou nabídkou některých údajů pro vyplnění (ceny pozemků, koeficienty apod.).

V daňovém přiznání jste povinni si daň sami vypočítat, uvést a vyčíslit případné nároky na osvobození.

Určení předmětu a základu daně a postup při jejím výpočtu jsou podrobně popsány v "Pokynech k vyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí od zdaňovacího období roku 2014".

Právní důvody osvobození od daně z nemovitých věcí a podrobné podmínky pro jejich uplatnění jsou uvedeny v ustanoveních § 4, § 9 a § 17a zákona o dani z nemovitých věcí, s nimiž je třeba se před uplatněním nároku na osvobození podrobně seznámit.

Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal či mu byla daň vyměřena z moci úřední v některém z předchozích zdaňovacích období a nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V takovém případě se vyměří daň k 31.1. běžného zdaňovacího období ve výši poslední známé daně.

Dojde-li však ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně včetně změny v osobě poplatníka (tj. zejména ke změně výměry nebo ceny nemovité věci, změně druhu pozemku, změně v užívání zdanitelné stavby nebo k nástavbě o další nadzemní podlaží či zvýšení půdorysu zdanitelné stavby přistavěním), je poplatník povinen daň přiznat do 31.1. zdaňovacího období. V těchto případech lze daň přiznat rovnocenně buď podáním řádného daňového přiznání nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti se zahrnutím těchto změn.

Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím, ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 3 a 4 zákona o dani z nemovitých věcí nebo k zániku osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu, nebo ke změně místní příslušnosti, není poplatník povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny správci daně. Správce daně vyměří daň ve výši poslední známé daně, upravené o uvedené změny, a výsledek vyměření poplatníkovi sdělí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.

Dodatečné daňové přiznání poplatník podává, jestliže zjistí, že jeho daň má být vyšší nebo nižší než poslední známá daň. Dodatečné daňové přiznání je třeba podat nejpozději do konce měsíce následujícího po tomto zjištění.

Opravné daňové přiznání nebo opravné dodatečné daňové přiznání může poplatník podat před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání, jestliže zjistí, že údaje v již podaném daňovém přiznání byly chybné. K předchozímu přiznání se v takovém případě nepřihlíží.

K opravnému přiznání použije standardní tiskopis daňového přiznání, v jehož záhlaví se v příslušné kolonce křížkem vyznačí druh přiznání (řádné, dílčí, dodatečné) a zároveň také, že se jedná o přiznání opravné.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Tiskopis daňového přiznání, včetně samostatných listů k jeho doplnění a příloh k listům, je k dispozici na všech územních pracovištích finančních úřadů.

V elektronické podobě je umístěn na internetových stránkách Finanční správy České republiky.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Od 1.1.2013 je na území České republiky zřízeno 14 finančních úřadů, a to pro jednotlivé kraje a pro hlavní město Prahu. Finanční úřad vykonává věcnou působnost prostřednictvím svých územních pracovišť, na nichž jsou uloženy daňové spisy poplatníků. Územní pracoviště jsou zřízena v Praze, v jednotlivých krajských městech, a dále zpravidla ve městech, kde se do konce roku 2012 nacházely finanční úřady.

Styk poplatníků s finančními úřady, např. podání daňového přiznání a dalších písemností, nahlížení do spisu, získání informace o své daňové povinnosti apod., je zajištěn prostřednictvím územních pracovišť finančních úřadů. Všechny nemovité věci téhož poplatníka, nacházející se na území jednoho kraje nebo hlavního města Prahy, jsou vždy soustředěny do jednoho daňového spisu poplatníka, uloženého na jednom územním pracovišti příslušného finančního úřadu (spravující územní pracoviště). Počínaje rokem 2013 podává stávající poplatník pouze jediné daňové přiznání za všechny své nemovité věci, nacházející se v kraji nebo v hlavním městě Praze, a to na územní pracoviště, kde je uložen jeho daňový spis k dani z nemovitých věcí.

Podrobné informace k organizaci správy daně z nemovitých věcí od 1.1.2013 včetně postupu, jak zjistit spravující územní pracoviště finančního úřadu, jsou uvedeny v informačním letáku "Organizace správy daně z nemovitých věcí od 1.1.2013", a také v již zmíněných "Pokynech k vyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí od zdaňovacího období roku 2014".

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Pokud správce daně neurčí jinak, podává se přiznání k dani z nemovitých věcí v podatelně územního pracoviště příslušného finančního úřadu.

Daňové přiznání můžete také zaslat poštou jako doporučenou zásilku, kterou je však třeba předat poště k přepravě nejpozději v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.

Daňové přiznání je rovněž možno podat elektronicky - viz bod 06.

Správu majetkových daní v rámci územního pracoviště příslušného finančního úřadu vykonává jeho pověřený útvar, zpravidla oddělení majetkových daní. Tam se také dozvíte, který konkrétní pracovník spravuje daň z vašich nemovitých věcí, a který může zodpovědět vaše případné dotazy.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Při vlastním podání daňového přiznání nemusíte prokazovat údaje v něm uvedené. Po vyplnění přiznání potvrdíte svým podpisem (jde-li o právnickou osobu, učiní tak její statutární zástupce), že uváděné údaje jsou pravdivé a úplné. Jestliže má správce daně pochybnosti o jejich správnosti, pravdivosti nebo úplnosti, vyzve vás k jejich doplnění nebo doložení.

Z dokumentů potřebných pro správné vyplnění daňového přiznání je u daně z nemovitých věcí nejdůležitější doklad o vlastnictví nebo o jiném právním vztahu k přiznávané nemovité věci, jímž je zpravidla výpis z katastru nemovitostí, kupní smlouva nebo jiný dokument.

Další dokumenty mohou sloužit k vymezení předmětu daně a patří sem např. stavební povolení nebo kolaudační rozhodnutí, stavební dokumentace, příp. také rozhodnutí nebo potvrzení kompetentních správních orgánů o skutečnostech, které jsou podmínkou pro přiznání nároku na osvobození od daně.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Pro přiznání k dani z nemovitých věcí jsou potřebné tyto tiskopisy vydané Ministerstvem financí České republiky:

"Přiznání k dani z nemovitých věcí"

"Pokyny k vyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí od zdaňovacího období roku 2014"

"List k dani z pozemků" - samostatný list k doplnění tiskopisu přiznání k dani z nemovitých věcí v případě potřeby více listů k dani z pozemků

"List k dani ze staveb a jednotek" - samostatný list k doplnění tiskopisu přiznání k dani z nemovitých věcí v případě potřeby více listů k dani ze staveb a jednotek

"Příloha k listu k dani z pozemků" - pro případ většího počtu přiznávaných parcel na listu k dani z pozemků, kdy nepostačují příslušné kolonky listu

"Příloha k listu k dani ze staveb a jednotek" - pro případ většího počtu přiznávaných staveb nebo jednotek na listu k dani ze staveb a jednotek, kdy nepostačují příslušné kolonky listu

"Organizace správy daně z nemovitých věcí od 1.1.2013" - informační leták

Uvedené tiskopisy jsou v aktuálních vzorech k dispozici na všech územních pracovištích finančních úřadů a na internetových stránkách Finanční správy České republiky.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Podání daňového přiznání nepodléhá správnímu poplatku.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Lhůta pro podání daňového přiznání - řádné nebo dílčí daňové přiznání, příp. opravné přiznání, je podáno včas nejpozději dnem 31.1. zdaňovacího období, s následujícími výjimkami:

nebylo-li do 31.12. roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí; daňové přiznání podává poplatník na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu; povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitou věc podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec,

v případě, že zůstavitel zemřel před 1.1.2014 a není-li dědické řízení do 31.12. roku, v němž poplatník zemřel, pravomocně ukončeno, je dědic povinen za nemovitou věc, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení; daňové přiznání podává dědic na zdaňovací období následující po roce, v němž poplatník zemřel; povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitou věc, která byla předmětem dědického řízení, bylo podáno současným společným zástupcem nebo společným zmocněncem,

pokud zůstavitel zemřel v době od 1.1.2014 včetně, je přechod daňové povinnosti upraven v ustanovení § 239 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a v § 13a odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou při podání daňového přiznání stanoveny.

Jak již bylo výše uvedeno, může vás správce daně vyzvat k doplnění nebo doložení údajů, které jste uvedli v daňovém přiznání, pokud má pochybnosti o jejich správnosti, pravdivosti nebo úplnosti. Pokud vašemu daňovému přiznání chybí povinné náležitosti, jako je např. podpis poplatníka nebo datum vypracování přiznání, správce daně vás vyzve k jejich doplnění.

Na základě údajů z daňového přiznání správce daně vyměří daň z nemovitých věcí, která je podle ustanovení § 15 zákona o dani z nemovitých věcí splatná v těchto částkách a termínech:

u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31.8. a do 30.11. zdaňovacího období,

u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31.5. a do 30.11. zdaňovacího období.

Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč, je pro všechny poplatníky daně splatná najednou, a to nejpozději do 31.5. zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vyšší částce.

Činí-li u jednoho poplatníka celková daň za nemovité věci nacházející se v územním obvodu jednoho správce daně méně než 30 Kč a není-li dále stanoveno jinak, daň se neplatí, avšak povinnost podat daňové přiznání trvá.

Činí-li celková daň z pozemků u poplatníka, který podle ustanovení § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí podává daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na dani z pozemku nebo mu je vyměřena daň ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemku z moci úřední, v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 50 Kč, je jeho daňová povinnost u daně z pozemků (tj. celková daň z pozemků) 50 Kč. Obdobně se postupuje u daně ze staveb a jednotek.

Není-li splatná částka daně uhrazena nejpozději v den její splatnosti, počítá se za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně úrok z prodlení.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Podrobné informace k daňové problematice, včetně příslušných právních předpisů, daňových tiskopisů a možnosti podat daňové přiznání elektronickou cestou, lze získat na internetových stránkách Finanční správy České republiky.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů

18. Jaké jsou související předpisy

Výběr nejdůležitějších souvisejících předpisů a pokynů:

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí

Vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech

Pokyn č. GFŘ-D-12, o finančních úřadech, jejich územních pracovištích a o umístění spisu nebo jeho příslušné části

Pokyn č. GFŘ-D-12 - Příloha č. 1, Přehled finančních úřadů a jejich územních pracovišť, zavedení zkratek, umístění spisů

Pokyn č. GFŘ-D-12 - Příloha č. 2, Příklady k umístění spisů daně z nemovitých věcí

Pokyn č. GFŘ-D-13, ke změně umístění spisů v rámci finančního úřadu

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Opravné prostředky mohou být uplatněny vůči rozhodnutím finančních orgánů (mj. např. platebním výměrům), vydaným v daňovém řízení.

Podmínky pro jejich uplatnění podrobně stanovuje daňový řád.

Opravné prostředky jsou:

řádné opravné prostředky,

mimořádné opravné prostředky.

V daňovém řádu je též upraveno, za jakých podmínek a proti jakým rozhodnutím finančních orgánů můžete jednotlivé opravné prostředky použít.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (§ 250 daňového řádu).

Pokuta za opožděné tvrzení daně, vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč.

Jestliže daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato přiznání trvá, použije se při výpočtu částky pokuty stanovená horní hranice, tj. 5 % stanovené daně; výše pokuty v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Maximální výše částky pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Za pozdní platby daně z nemovitých věcí vzniká daňovému subjektu podle ustanovení § 252 daňového řádu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

21. Nejčastější dotazy

22. Další informace

Můžete se obrátit na:

místně příslušný finanční úřad a jeho územní pracoviště,
Generální finanční ředitelství.

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

Podrobné informace k dani z nemovitých věcí, včetně tiskopisů daňových přiznání, pokynů k jejich vyplnění, úplných textů příslušných zákonů a pokynů k jejich aplikaci, poskytují internetové stránky Finanční správy České republiky.